Konec skokům cen energií? Evropská Unie nás chce chránit novými pravidly

Vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině způsobila v roce 2022 energetickou krizi, která vyhnala ceny na nová maxima. Pro ilustraci: evropská referenční hodnota pro elektrickou energii se ve 3. čtvrtletí 2022 pohybovala průměrně na úrovni 339 eur/MWh, což představuje meziroční nárůst o 222 %.

Vysoké ceny, bezpečnost dodávek energie a potřeba zvýšit dekarbonizaci vedly Evropskou komisi k reakci, která se promítla do návrhu reformy trhu s elektřinou.

Ochrana spotřebitelů a posílení jejich postavení 

Vysoké a kolísavé ceny, jako byly ceny, které v důsledku ruské energetické války proti EU panovaly v roce 2022, představují pro spotřebitele nadměrnou zátěž. Tento návrh umožní spotřebitelům a dodavatelům těžit z větší cenové stability založené na obnovitelných a nefosilních energetických technologiích.  Zásadní je, že spotřebitelům poskytne široký výběr smluv a jasnější informace před podpisem smluv, aby měli možnost zvolit si bezpečné a dlouhodobé ceny a vyhnuli se tak nadměrnému riziku a volatilitě.

Zároveň si z nabídky budou moci vybrat i smlouvy s dynamickým určováním cen, přičemž kolísání cen lze využít k cílenému používání levnější elektřiny (např. k nabíjení elektromobilů nebo k využívání tepelných čerpadel).

Kromě rozšíření možnosti volby spotřebitelů je cílem reformy dále podpořit cenovou stabilitu snížením rizika selhání dodavatelů. Podle návrhu mají dodavatelé povinnost zajistit svá cenová rizika alespoň v rozsahu objemů v rámci smluv na dobu určitou, aby byli schopni se lépe vyrovnat s prudkým nárůstem cen a volatilitou trhu. Ukládá rovněž členským státům povinnost zřídit dodavatele poslední instance tak, aby žádný spotřebitel neskončil bez elektřiny.

Reforma rovněž výrazně posiluje ochranu zranitelných spotřebitelů. Návrh počítá s tím, že členské státy budou chránit zranitelné spotřebitele, kteří mají nedoplatek, před odpojením. V případě krize reforma členským státům rovněž umožňuje rozšířit regulované maloobchodní ceny na domácnosti a malé a střední podniky.

V rámci návrhu byla rovněž přepracována pravidla pro sdílení energie z obnovitelných zdrojů. Spotřebitelé budou moci investovat do větrných nebo solárních parků a prodávat přebytečnou solární energii ze střech nejen svému dodavateli, ale i sousedům. Nájemci například budou moci sdílet přebytečnou střešní solární energii se svými sousedy.

Počítá se s pobídkami pro dlouhodobější smlouvy na výrobu nefosilní energie, jakož i s opatřeními, která přinesou do systému čistší flexibilní řešení, jako je odezva na straně poptávky a skladování, s cílem konkurovat plynu. Uvedená opatření sníží dopad fosilních paliv na výdaje spotřebitelů za elektřinu a zajistí, aby se v nich odrazily nižší náklady na obnovitelné zdroje energie. 

Vybudování energetického systému založeného na obnovitelných zdrojích umožní evropskému průmyslu přístup k cenově dostupné energii z obnovitelných či nefosilní zdrojů, jež je klíčovým faktorem umožňujícím dekarbonizaci a ekologickou transformaci. K dosažení cílů v oblasti energetiky a klimatu se bude muset zavádění obnovitelných zdrojů energie do konce tohoto desetiletí ztrojnásobit.

Zvýšení předvídatelnosti a stability nákladů na energii s cílem posílit konkurenceschopnost průmyslu

K zajištění stabilních příjmů výrobců elektřiny a ochrany průmyslu před kolísáním cen je nezbytné, aby jakákoli veřejná podpora pro nové investice do inframarginální a nezbytné výroby elektřiny z obnovitelných a nefosilních paliv měla podobu obousměrných rozdílových smluv a aby členské státy přenášely nadměrné zisky na domácnosti.